Rom 11 | CzeCSP | STEP | Pravím tedy: Zavrhl snad Bůh svůj lid? Naprosto ne! Vždyť i já jsem Izraelec, potomek Abrahamův, z kmene Benjamínova.

Romans 11

Izrael není zavržen

1 Pravím tedy: Zavrhl ^{▼▼Jr 31,37} snad Bůh svůj lid? ^{▼▼var.: + který předzvěděl; var.: své dědictví} Naprosto ne! ^▼▼3,4! Vždyť i já jsem Izraelec, ^{▼▼2K 11,22} potomek ^{▼▼ř.: ze semene Abrahamova} Abrahamův, z kmene Benjamínova. ^{▼▼Fp 3,5} 2 Bůh nezavrhl svůj lid, ^{▼▼//1S 12,22; Ž 94,14} který předem poznal. ^{▼▼n : vyvolil; 8,29p} Což nevíte, ^▼▼6,3! co praví Písmo ⌈o Eliášovi, když vypráví⌉, ^{▼▼ř.: v (= ve zprávě o) Eliášovi} jak si stěžuje Bohu na Izrael? 3 'Pane, tvé proroky zabili, tvé oltáře rozbořili; já jediný jsem zůstal, a i o mou duši usilují.' ^{▼▼//1Kr 19,10.14} 4 Co mu však řekl božský výrok? ^{▼▼ř. chrématismos; HL} 'Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili koleno před Baalem. ^{▼▼ř. 'Baal' má člen f. na rozdíl od //1Kr 19,18 LXX}' 5 Tak i v nynějším čase zůstal ^{▼▼ř.: vznikl} ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}ostatek ^{▼▼2Kr 19,4; Ezd 9,14; Mi 2,12; Ag 1,12} lidu podle vyvolení z milosti. 6 Jestliže však z milosti, pak již ne ze skutků, jinak by milost již nebyla milostí. ^{▼▼var.: + Jestliže však ze skutků, pak již to není milost, jinak skutek již není skutek.} 7 Co tedy? Oč Izrael usiluje, ^▼▼9,31 toho nedosáhl, ale dosáhli toho vyvolení. ^{▼▼ř.: dosáhlo (toho) vyvolení (sg.)} Ostatní byli zatvrzeni, ^{▼▼v. 25; 9,18} 8 jak je napsáno: 'Bůh jim dal ducha otupělosti, oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.' ^{▼▼//Dt 29,3; Iz 29,10} 9 A David praví: 'Ať se jim jejich stůl stane léčkou a pastí, ^{▼▼Ž 35,8} kamenem úrazu ^{▼▼Mt 16,23!} a odplatou. 10 Ať se jejich oči zatmějí, aby neviděli, a jejich záda sehni navždy.' ^{▼▼//Ž 69,23n}

Jejich klopýtnutí přineslo záchranu pohanům

Ptám ^{▼▼ř.: Říkám; v. 1} se tedy: Což klopýtli proto, aby padli? Naprosto ne! Ale jejich proviněním se dostalo záchrany ^{▼▼Sk 28,28} pohanům, ^{▼▼ř.: národům} aby to vzbudilo jejich žárlivost. 12 Jestliže jejich provinění znamená bohatství pro svět a jejich porážka bohatství ⌈pro pohany⌉, ^{▼▼ř.: národů; 15,16; Sk 9,15!} oč více bude znamenat jejich plnost! ^{▼▼n : plný počet; v. 25!}

13 Ale vám, pohanům, ^{▼▼ř.: národům} pravím: Právě proto, že jsem apoštolem pohanů, ^{▼▼ř.: národů; 15,16; Sk 9,15!} oslavuji ^{▼▼n : vyvyšuji} svoji službu, 14 zdali bych nějak nemohl vzbudit žárlivost ⌈svých pokrevních bratrů⌉ ^{▼▼ř.: svého těla (sarx)} a některé z nich zachránit. ^{▼▼1K 7,16; 9,22; 1Tm 4,16; 2Tm 2,10; Jk 5,20} 15 Neboť jestliže jejich zavržení ^{▼▼srv. Sk 27,22†} znamenalo smíření ^▼▼5,11 světa, co jiného bude znamenat jejich ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}přijetí než život ⌈po zmrtvýchvstání⌉? ^{▼▼ř.: z mrtvých} 16 Jsou–li prvotiny ^{▼▼Nu 15,20n} svaté, je svaté i těsto; je–li kořen svatý, jsou svaté i větve.

17 Jestliže však některé větve byly vylomeny ^{▼▼Jr 11,16; J 15,2} a ty, planá oliva, jsi byl naroubován na jejich místo a stal ses účastníkem ^{▼▼srv. 1K 9,23} kořene [i] ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}tučnosti ^{▼▼Sd 9,9} olivy, 18 nevynášej se nad ty větve! Jestliže se vynášíš, nezapomeň, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen tebe. ^{▼▼J 4,22} 19 Řekneš tedy: Větve byly vylomeny, abych já byl naroubován. 20 Dobře. Nevěrou ^{▼▼He 3,12.19} byly vylomeny, ty však stojíš ^{▼▼5,2; 2K 1,24} vírou. Nepovyšuj se, ^{▼▼Jk 4,6} ale boj se! ^{▼▼Př 3,7; 28,14; Fp 2,12; 1Pt 1,17} 21 Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, ani tebe [nijak] neušetří. 22 Považ tedy dobrotu ^▼▼2,4 i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří padli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš–li se jeho dobroty držet; jinak budeš vyťat i ty. 23 A oni, nezůstanou–li v nevěře, ^{▼▼2K 3,16} budou naroubováni, neboť Bůh má moc je znovu naroubovat. 24 Jestliže tys byl vyťat z olivy od přírody plané a proti přírodě naroubován na olivu ušlechtilou, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří.

25 Nechci totiž, bratři, ^▼▼1,13! abyste nevěděli o tomto tajemství ^{▼▼16,25; Mt 13,11!} -- abyste nebyli moudří sami u sebe ^▼▼12,16 -- že část Izraele se zatvrdila, ^▼▼v. 7 dokud nevejde plnost ^▼▼v. 12 pohanů. 26 ⌈Bude však⌉ ^{▼▼ř.: A takto bude} zachráněn celý Izrael, jak je napsáno: 'Ze Siónu přijde Vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnosti; ^▼▼1,18! 27 a to bude ⌈má smlouva⌉ ^{▼▼ř.: smlouva ode mne; Iz 59,21; Jr 31,33; He 8,10} s nimi, až odejmu jejich hříchy.' ^{▼▼//Iz 27,9} 28 Podle ^{▼▼n.: S ohledem na (šíření)} evangelia jsou nepřátelé ^▼▼5,10 kvůli vám; ale podle ^{▼▼n.: S ohledem na (šíření)} vyvolení zůstávají milovanými ^{▼▼Jr 31,3} pro své otce. ^{▼▼9,5; Dt 10,15} 29 Vždyť dary milosti a Boží ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}povolání ^{▼▼8,28; Ef 1,18; Fp 3,14; 2Te 1,11; He 3,1; 2Pt 1,10} jsou neodvolatelné. ^{▼▼ř.: „nelitovatelné“ (srv. 2K 7,10†); Nu 23,19} 30 Jako vy jste kdysi ^{▼▼Tt 3,3!} neposlouchali Boha, nyní však se vám dostalo milosrdenství ^{▼▼n.: došli jste slitování; 1K 7,25; 2K 4,1; 1Pt 2,10} pro jejich neposlušnost, 31 tak i oni nyní upadli v neposlušnost pro milosrdenství ⌈prokázané vám⌉, ^{▼▼ř.: vaše} aby také ^{▼▼ř.: + oni [nyní]} došli milosrdenství. 32 Bůh totiž všechny uzavřel ^{▼▼Ga 3,22} pod ^{▼▼ř.: do …} neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.

33 Ó hlubino bohatství ^▼▼2,4! a moudrosti ^{▼▼Ef 3,10; Ko 2,3} i poznání ^{▼▼Jb 11,7} Božího! Jak nevyzpytatelné ^{▼▼Iz 40,28} jsou jeho soudy a nepostižitelné ^{▼▼n.: nevystopovatelné} jeho cesty! 34 'Kdo poznal Pánovu mysl a kdo se stal jeho rádcem?' ^{▼▼//Iz 40,13 (LXX); 1K 2,16} 35 'Anebo kdo mu dal něco dopředu, aby mu to on musel odplatit?' ^{▼▼//Jb 41,3} 36 Vždyť z něho a skrze něho a ⌈pro něho⌉ ^{▼▼ř.: k němu (do něho); 1K 8,6; He 2,10} jsou všechny věci. Jemu buď sláva ^{▼▼16,27; Ef 3,21; Fp 4,20; 2Tm 4,18; 2Pt 3,18; Ju 1,25; Zj 1,6} na věky. Amen. ^▼▼1,25!